Presbyopie je stav oka, které přestává v určitém věku vidět ostře do blízka. Postihuje všechny lidi v populaci i ty, co již brýle nosí do dálky i ty, co je dosud nenosili. Jedná se o zcela normální stav a začíná se projevovat ve věku okolo 40-ti let. Příčinou je snížená pružnost oční čočky, což souvisí s postupujícím věkem. Oční čočka v oku plní funkci optického systému, který zajišťuje zaostřování na libovolnou vzdálenost.

Doprovodnými příznaky neřešené presbyopie je pálení či řezání očí, slzení či jejich červenání a celková oční únava po delší práci do blízka nebo večer. U někoho se tato vada projevuje i bolestmi hlavy. Ignorování těchto příznaků a neřešení situace vede pouze k větší únavě očí a zhoršování těchto příznaků. Situaci vyřeší pouze brýle se správnými dioptriemi naměřenými vaším optometristou nebo oftalmologem a výrazně očím uleví.

Jak mám nosit své brýle do blízka?

Užívání korekčních pomůcek (brýlí nebo kontaktních čoček) je velmi individuální a každému vyhovuje jinak. Konkrétní doporučení vám dáme po změření vaší vady. Obecně se dá však řídit těmito pravidly.

Nemám vadu do dálky, mám (první) brýle do blízka:

Běžné brýle do blízka se nejčastěji vyměřují na vzdálenost 40 až 45 cm od oka. Je nutné upozornit na to, že s nimi nevidíte do dálky - např. po místnosti s nimi vidíte rozostřeně, používejte je tedy pouze na činnosti do blízka a střední vzdálenost, tedy na běžné čtení knih, novin, práci u stolu a dle vzdálenosti i na počítač. Je-li váš PC ve vzdálenosti 40 až 45 cm (notebook), používejte brýle i na něj. Je-li dále od oka, vyzkoušejte zda nevidíte lépe bez brýlí do blízka. Vidění na střední vzdálenost (50 cm až 1,0 m) souvisí s věkem člověka. Např. v 50-ti letech je pravděpodobné, že neobsáhnete vzdálenost na čtení a na počítač vzdálený od oka 55 cm naráz, jedněmi brýlemi. Tato situace lze řešit dvěma brýlemi - na blízko a na PC nebo tzv. degresivními brýlovými čočkami. V případě zájmu vám o nich povíme více.

Mám vadu do dálky a k nim mám (první) brýle do blízka:

Je-li vaše vada do dálky dalekozrakost, např. +1,5 D, jsou vaše brýle do blízka vždy silnější, např. +3,0 D. Do dálky běžně noste vaše dosavadní brýle a na blízko si přehoďte brýle do blízka. Obtěžuje-li vás toto přehazování brýlí, informujte se u nás na bifokální nebo multifokální brýlové čočky, se kterými vidíte na blízkou i dalekou vzdálenost v jedné obrubě. Řiďte se obecně radami z předchozího odstavce.

Je-li vaše vada do dálky krátkozrakost, např. -4,0 D, jsou vaše brýle do blízka s nižší hodnotou, např. -2,0 D. Je-li vaše krátkozrakost nízká, okolo -1,0 D, mohou být vaše hodnoty brýlí do blízka plusových hodnot, např. +1,0 D. Ve vašem případě noste vaše brýle do dálky stejně, jako dosud a na blízko nasazujte druhé brýle do blízka. Vaši vadu lze opět řešit bifokálními nebo multifokálními brýlemi, jak je zmíněno v předešlém odstavci. Podle výše vaší krátkozrakosti můžete mít tu výhodu, že vidíte do blízka bez jakýchkoliv brýlí, v takovémto případě brýle do blízka neužívejte. Důležitá je však vzdálenost, do které vidíte ostře bez brýlí. Může být velmi blízká, např. u vady -5,0 D vidíte ostře do 20,0 cm od oka, ale potřebujete pracovat několik hodin denně na vzdálenost 45 cm, pak je vhodné nasadit druhé brýle do blízka se správnou hodnotou dioptrií.

Pozor na mýty o brýlích. Nosíte-li nebo nenosíte brýle nebo kontaktní čočky, nemá to vliv na vývoj vaší zrakové vady, pouze na únavu zraku. Je vhodné nosit přesné dioptrie, které vám byly naměřeny, ne nižší ani vyšší! Brýle do blízka se vyměřují vždy tak, aby oko pracovalo na 50-60% svého výkonu a zbytek za něj do blízka obstarávají brýle.