Jak funguje zdravé oko

Krátkozrakost se cizím slovem označuje jako myopie. Aby byl patrný rozdíl mezi okem krátkozrakým (myopickým) a normálním, je nejdříve vhodné uvést jak vlastně takové normální oko vypadá a funguje. Hlavní podmínkou pro ostré vidění do dálky je vznik ostrého obrazu na sítnici bez jakéhokoliv úsilí (sítnice pokrývá zadní část oka a je pokrytá buňkami reagující na světelnou intenzitu). Pro vidění do blízka je oko vybaveno speciálním "mechanismem", který při své aktivaci změní tvar nitrooční čočky. Tato změna tvaru čočky přeostří oko do blízka a umožní nám tak čtení a pohodlnou práci ve velmi blízkých vzdálenostech.

Tomuto ostření do blízka se jinak odborně říká akomodace. Více o funkci oka naznačí obrázek:

Jak je na tom krátkozraké oko

V souvislosti s uvedeným principem zdravého oka vzniká obraz u krátkozrakého oka před sítnici.

Může to být způsobeno nepřiměřeným zakřivením rohovky nebo čočky (zřídka) a nebo je naopak oko jednoduše příliš dlouhé (velmi časté). Pro ostré vidění je potřeba obraz posunout na sítnici. K tomu je zapotřebí rozptylky, která paprsky mírně rozptýlí a posune vznikající obraz na sítnici. Tím se docílí ostrého vidění do dálky. Často krátkozrakost vzniká v období vývoje (6 až 7 let věku) - tzv. školní myopie. Tento typ krátkozrakosti se ustaluje kolem 18 let a nedosahuje příliš velkých hodnot, velmi zřídka dosáhne 5 až 6 dioptrií. Může se také jednat o tzv. myopií pozdní, vznikající po 18 letech, která taktéž dosahuje malých hodnot. Pokud je však trend, kdy dochází ke stálému zhoršování vady - až 1 dioptrie za rok - může se jednat o nepříjemnou formu tzv. progresivní myopie.

Výskyt krátkozrakosti v populaci je poměrně častý a je často spojován s civilizačními faktory. Mnozí autoři vidí spojitost se soustavnou práci do blízka, kdy se oko jakoby této práci přizpůsobuje. Dědičný faktor krátkozrakosti je známý a tak máte-li krátkozrakost, s velkou pravděpodobností ji budou mít i Vaše dítě.

Jakou čočku do brýlí?

Krátkozrakost se koriguje tzv. "mínusovými" brýlovými čočkami, s jejichž pomocí je obraz zobrazován na sítnici. Skla určená pro osoby trpící krátkozrakostí jsou silnější na okraji, než ve středu. Rozdíl v okrajové tloušťce skel je tím větší, čím je krátkozrakost vyšší. Dnešní sortiment čoček nabízí mnoho možností, jak vyřešit problém širokého okraje těchto čoček. Pro lepší představu jsou na obrázku ukázány čočky o -1 a o -7 dioptriích.

Jedná se o polotovar, který se v oční optice zabrušuje přesně dle Vámi vybrané obroučky. Z toho také vyplývá jeden velmi důležitý fakt. Čím větší vybraná obroučka u mínusových dioptriích, tím je také čočka na okraji tlustší a těžší.

Je-li tedy zabroušena čočka o hodnotě - 7 dioptrií do velmi malé obroučky (zpravidla u dětí), je podstatná část ubroušena a výsledný efekt je přijatelný. Stejná čočka zabroušená do obroučky o běžné velikosti již vykazuje neestetický široký okraj a váha takové čočky je podstatně znát. Pánská brýlová obruba je většinou velká a s takovou čočkou se již téměř jedná o útok na nosní přepážku. Oči jsou za takovými skly zmenšená, brýle jsou těžké a při sebemenší námaze můžou klouzat z nosu. Vyžaduje se častá anatomická úprava brýlí a diskomfort je v tomto případě na místě.

Dnešní sortiment brýlových čoček nám ale umožňuje vybrat lehkou a estetickou čočku prakticky pro každou dioptrií. Aby čočka byla estetická, na okraji pěkně tenká, používají se materiály o tzv. vyšším indexu lomu. Vyšší index lomu způsobí, že je čočka o stejné hodnotě v okraji podstatně tenčí. Čím je číslo indexu lomu vyšší, tím je čočka tenčí.

Hranice, kdy je vhodné začít přemýšlet o možnostech ztenčení začíná nfěkde okolo -3 dioptrií  - u běžné velikosti brýlí. Ztenčená čočka má navíc přední plochu méně vypuklou, což se projevuje přirozenějším vzhledem oka za brýlovou čočkou – oko není tolik zmenšené.

Čočky o vyšším indexu lomu lze vyrobit jak v minerálním (skleněném), tak i v plastovém provedení. Minerální čočka nabízí vyšší index lomu za poměrně přijatelnou cenu – výborný poměr ztenčení/cena. Na druhou stranu je minerální vysokoindexová čočka ve střední části velmi tenká a proto je u ní i riziko prasknutí podstatně vyšší než u jakékoliv jiné čočky. Ztenčení minerální čočky je navíc dosaženo pomocí příměsi kovu do materiálu, takže i hmotnostní úspora není příliš velká.

Z bezpečnostního a uživatelsky přívětivějšího hlediska lze jednoznačně doporučit plastovou vysokoindexovou čočku. Mechanická odolnost plastové čočky prakticky minimalizuje možnost prasknutí a lze obecně prohlásit, že je téměř až o polovinu lehčí než minerální čočka a je vhodná do jakékoliv vybrané obruby. Při pádu – ať už brýlí nebo uživatele – je vznik nebezpečných odštěpků minimální. Cenově je plastová čočka na vyšších pozicích než minerální čočka. Pořízením plastové čočky tak ale investujete hlavně do bezpečí a ochrany o Váš zrak a v neposlední řadě mají Vaše brýle předurčenou delší životnost. Původně nežádoucí nižší otěruvzdornost plastové čočky je kompenzována velmi kvalitními tvrdícími úpravami. Pokud je o čočku správně pečováno (použití mikrovláknové hadérky a oplachování pod tekoucí vodou), je životnost v otázce otěru srovnatelná s minerální čočkou. Sortiment plastových vysokoindexových čoček je podstatně širší než u minerálních čoček. U plastové vysokoindexové čočky není tak problém nalézt pro Vás tu pravou čočku, odpovídající přesně Vašim požadavkům, Vaší vadě a Vaší obrubě.

Je téměř pravidlem, že se na čočku o vyšším indexu lomu nanáší antireflexní úprava. Dělá se tak hlavně z důvodů vyšší odrazivosti těchto materiálů – čočka se velmi leskne a uživatele obtěžují přebytečnými odlesky. Ty jsou právě minimalizovány antireflexní vrstvou napařenou na čočce. Průhled přes čočku je tak „čistší“ a nedochází k únavě zraku vlivem nadbytečných odrazů, které nutí oko více pracovat. U plastových čoček je dokonce nanesena tzv. hydrofóbní úprava, která odpuzuje nečistoty a čočka je tak velmi snadno čistitelná.

A co kontaktní čočky?

Dnešní sortiment kontaktních čoček plně uspokojí jakéhokoliv zájemce - myopa. Na trhu se vyrábějí kontaktní čočky v mnoha parametrech a z mnoha různých materiálů, takže lze téměř vždy nalézt kontaktní čočku, která Vám bude pohodlná a se kterou uvidíte ostře i bez brýlí. Kontaktní čočky mají oproti brýlím tu výhodu, že Vám neomezují zorné pole a nezmenšují vnímání prostoru kolem Vás. V nasazování mají krátkozrací velkou výhodu, protože jejich vada umožňuje perfektní vidění do blízka. Při nasazování má tak krátkozraký člověk perfektní zpětnou vazbu pro přesné umístění kontaktní čočky na oko. Pokud by Vás lákalo vidět ostře bez brýlí není nic jednoduššiho než projít aplikací kontaktních čoček, kde Vás zaučíme a vysvětlíme Vám vše z oblasti kontaktních čoček.