Obecně lze oční vady rozdělit do tří velkých skupin: na dalekozrakost (tzv. hypermetropii), na krátkozrakost (tzv. myopii) a nebo můžete do dálky vidět velmi dobře a brýle potřebujete pouze na čtení (tzv. presbyopie - poněkud krutý český ekvivalent zní stařecká vetchozrakost). Krátkozrakost i dalekozrakost jsou vady vidění na dálku. Je samozřejmě možné, že jste daleko- nebo krátkozrací, ale zároveň potřebujete i brýle na čtení. K rozhodnutí, do které skupiny patříte Vám snad pomůže jedno z následujících vodítek.

Asi nejspolehlivějším ukazatelem je recept od lékaře nebo jednoduše jakýkoliv jiný zápis o Vaší oční vadě (např. zakázková karta z oční optiky). Nejdůležitějším parametrem je hned první údaj v oblasti "Dálka" a ve sloupečku "SPH" nebo také jako"Sféra":

Je-li hodnota záporná (např: "-1,00" nebo "=2,75"), potřebujete k ostrému vidění rozptylku a Vaše vada je krátkozrakost neboli myopie. Je-li naopak hodnota kladná ("+1,25" nebo "+3,75") potřebujete k ostrému vidění spojku a Vaše vada se nazývá dalekozrakost neboli hypermetropie. Pokud v uvedeném políčku vidíte napsáno "plan", tak máte jednoduše nula dioptrií. Pokud máte hodnotu v oblasti na blízko, jedná se o tzv. presbyopii, tedy vadu, kdy již oko nezvládá ostřit do blízka.

Zde však pozor. Hodnota na čtení vždy vychází z hodnoty na dálku, takže zde můžete mít jak zápornou, tak i kladnou hodnotu. Platí zásada, že se k dioptriím na dálku přičítá tzv. přídavek na blízko (jinak označovaný jako addice; tento přídavek je vždy kladný). Pokud jste myop-presbyop, Vaše dioptrie do dálky může být -5,0 a do blízka třeba -3,0 (addice je v tomto případě +2,0 dioptrie). Pokud jste naopak hypermetrop-presbyop, můžete mít na dálku +2,5 dioptrie a na blízko třeba +5,0 dioptrií (addice je + 2,5 dioptrií).

Někteří z Vás mají určitě napsané údaje i  v dalších dvou sloupcích "CYL" a "OSA". Tento zápis je typický pro vadu označovanou jako astigmatismus. Abyste ostře viděli, Vaše oko potřebuje v každém řezu brýlové čočky jiné dioptrie. Tato vada je typickým projevem biologické rozmanitosti člověka a je v populaci zastoupena téměř ve dvou třetinách. Astigmatismus tak může být přítomen jak u dalekozrakosti, tak i u krátkozrakosti. A pokud jej máte na dálku, zcela určitě jej máte i na blízko.

Nevlastníte-li žádný předpis, je už určení Vaší oční vady obtížnější, zvláště pak, pokud je vada velmi malá. Přesto si můžeme pomoci jednoduchou pomůckou. Pokud nevidíte do dálky, ale naopak velmi dobře nebo aspoň lépe do blízka, máte krátkozrakost (myopii) - odvozeno od toho, že máte "krátký zrak". Pokud vidíte špatně do dálky, nebo vidíte ostře za cenu velkého soustředění, a k tomu do blízka ještě hůře, máte s největší pravděpodobností dalekozrakost (hypermetropii). Vidění do dálky je pro Vás snesitelnější než čtení. Pokud vidíte ostře do dálky a s velkou námahou do blízka, jedná se pravděpodobně o presbyopii - potřebujete brýle pouze na čtení. Přítomnost astigmatismu již vyžaduje speciální test a nelze jej bez přeměření takhle namátkou určit. Více snad objasní následující obrázek:

Pokud se chcete dozvědět o Vaší vadě více, vyberte si jeden z následujícíh odkazů:

| Krátkozrakost nebo-li myopie | Dalekozrakost nebo-li hypermetropie | Presbyopie | Astigmatismus |